Astrofotografický software pro začátečníky: čím doopravdy začít

Spousta lidí z tohohle koníčku odchází stejným způsobem a obloha s tím má málo společného.

Koupí si dalekohled. Nasbírají první noc snímků. Zeptají se, jaký software použít, a dozví se (správně), že nejlepší je PixInsight. Nainstalují ho, otevřou složku FITSů, podívají se na rozhraní, které předpokládá, že už vědí, co je screen transfer function, a zavřou ho. O tři měsíce později je dalekohled ve skříni a závěr zní „astrofotografie je těžší, než jsem si myslel”.

Vybavení i data byly obvykle v pořádku. Rada byla správná, jen ji dostal nesprávný člověk.

Naše doporučení

Pro většinu lidí je odpovědí Akastroid: jedna aplikace pro hluboký vesmír, planety, Měsíc i Slunce, na Macu, Windows a Linuxu. Přetáhnete snímky a on je ohodnotí, zkalibruje, složí, odstraní gradient, zkalibruje barvy a doostří, bez nastavení, která byste museli volit. Obvyklá cesta potřebuje pro stejný výsledek čtyři až šest samostatných programů.

Na stejném stacku Orionu naměřilo automatické dokončení v Akastroidu poměr signálu k šumu 402 proti 87 u standardního postupu Siril a gradient oblohy 2,6 % proti 21,6 % (celé srovnání). Můžete si ho zdarma vyzkoušet na vlastních datech.

Zvolte PixInsight, pokud chcete řídit každý krok ručně a strávit měsíce učením, nebo Siril, pokud chcete software zdarma a kroky se rádi naučíte sami. Zbytek průvodce je podrobně srovnává.

Lepší otázka na začátek

Obvykle se to bere jako „který program je nejlepší”. Ta otázka má odpověď a začátečníkovi je k ničemu, protože nejlepší program je nejlepší v rukou někoho, kdo se ho už měsíce učil.

Užitečnější je zeptat se, co po tobě program chce vědět, než ti vůbec něco dá.

Každý astrofotografický program leží někde na téhle škále. Pro tvých prvních šest měsíců je to, kde leží, důležitější než jakýkoli rozdíl v kvalitě výsledku.

Co po tobě každý z nich chce

DeepSkyStacker. Zdarma, jen pro Windows. Chce, abys zvlášť načetl lighty, darky, flaty a biasy, vybral metodu skládání a hodnotu kappa a pak výsledek dokončil někde jinde, protože on končí u integrace. To, co z něj vypadne, vypadá pro každého, koho nikdo nevaroval, jako plochý šedý obdélník, a krok, který z toho udělá fotografii, v programu není. Rozumná volba, pokud už umíš s Photoshopem. Matoucí, pokud ne.

Siril. Zdarma, běží na Windows, Macu i Linuxu, je velmi dobrý a aktivně vyvíjený. Chce, abys znal pořadí operací a parametry každé z nich: kterou metodu registrace, který algoritmus rejekce, jaký stupeň extrakce pozadí, jak moc roztáhnout histogram. Jeho skripty prostřední část automatizují pro barevné kamery, což hodně pomůže. Pokud tě omezuje rozpočet a baví tě učit se nástroje, tohle bych doporučil já, a nestojí nic.

PixInsight. Placený a s velkým náskokem nejhlubší nástroj v oboru. Chce měsíce. Rozhraní je starší než dnešní konvence, dokumentace předpokládá slovník zpracování signálu a právě hloubka, díky které toho tolik umí, je i důvodem, proč se učí pomalu. Lidé, kteří se ho naučili, říkají, že to stálo za to, a já jim věřím. Pro většinu lidí je to přesto špatný první nákup, protože zpracování se nenaučíš na snímku, který jsi nikdy nevytvořil.

AutoStakkert, RegiStax, PIPP, WinJUPOS. Planetární. Čtyři programy, každý sám o sobě přístupný, a ztrácejí se lidé v posloupnosti mezi nimi: v jakém pořadí, v jakém mezilehlém formátu, proč je výsledek měkký, když každý krok vypadal dobře.

Akastroid. Děláme ho my, tak to při čtení měj na paměti. Dáš mu složku se snímky. Nastavení ze seznamu výše se změří ze snímků, místo aby se na ně program ptal, a v záznamu zpracování je vidět, co se zvolilo a proč. Bezplatná verze má všechny funkce a 2 exporty na vyzkoušení.

Co znamená „změřeno místo dotazu”

Tohle se vyplatí pochopit bez ohledu na to, který program si vybereš, protože to vysvětluje, co ty parametry jsou.

Skoro žádné nastavení, na které se tě program ptá, není věc vkusu. Která metoda rejekce sedí na daný stack, je funkcí toho, kolik máš snímků a jak moc se liší, a obojí se dá spočítat. Jak silně dekonvolvovat, závisí na naměřené šířce hvězd a poměru signálu k šumu, a obojí se dá změřit. Jestli pomůže drizzle, závisí na tom, jestli byly snímky ditherované, a to je ve snímcích zaznamenané. Kam patří černý bod, závisí na tom, jaká část snímku je obloha, což je u širokého pole kolem 98 %. Obecná výchozí hodnota je zhruba třikrát vyšší, než má být, a proto mají začátečnické snímky tak často šedé pozadí.

Zkušený astrofotograf v těch bodech nedělá umělecká rozhodnutí. Odhaduje měření od oka a po letech praxe odhaduje dobře. Tuhle dovednost má začátečník mít dřív, než dostane první výsledek, a pomůže vědět, že jde o odhad, ne o vkus.

Praktické pořadí, v jakém to dělat

1. Dostaň z první noci výsledek, jakýkoli. Ne dobrý. Skutečný, z vlastních snímků, abys jednou prošel celou cestu od oblohy k fotografii. Všechno další je pak snazší, protože máš snímek, který můžeš zlepšovat.
2. Nauč se, co dělá jeden krok, tím, že ho změníš. Roztáhni histogram příliš a sleduj, co se stane s pozadím. Vypni odstranění gradientu a podívej se, co obloha dělala. Je to mnohem rychlejší než o tom číst.
3. Oprav pořizování snímků, ne zpracování. Skoro každý začátečnický snímek omezují snímky, ne software: zaostření, pointace, chybějící flaty, příliš krátké expozice. Podívej se na diagnostiku špatných astrofotek a na to, co darky, flaty a biasy doopravdy dělají.
4. Potom, jestli chceš jít do hloubky, se pořádně nauč PixInsight nebo Siril. V tu chvíli už víš, k čemu jednotlivé operace jsou, a učení jde mnohem rychleji.

Většina lidí, kteří to vzdají, udělala čtvrtý krok jako první.

Čím začít

• Máš Mac: DeepSkyStacker nepřipadá v úvahu. Siril nebo Akastroid.
• Omezuje tě rozpočet a baví tě učit se nástroje: Siril. Zdarma, dobrý a komunita kolem něj je ochotná.
• Máš chytrý dalekohled (Seestar, Dwarf, Vespera): něco, co čte složku FITSů přímo a bez nastavování. Podívej se na průvodce Seestarem.
• Omezuje tě čas a chceš fotografii tenhle týden: Akastroid, nebo skripty Sirilu, pokud raději nechceš platit.
• Fotíš planety: řetězec čtyř programů funguje a je zdarma; jedna aplikace, která dělá totéž, stojí za ty peníze hlavně kvůli ušetřenému času.
• Víš jistě, že chceš zpracování zvládnout jako samostatné řemeslo: PixInsight, a smiř se s těmi měsíci.

Shrnutí

Nejlepší astrofotografický software pro začátečníka je ten, který ti během prvního týdne dá hotový snímek z tvých vlastních dat. Rychlé výsledky nejsou důležitější než dobré, ale v něčem, co jsi ani jednou nedokončil, se zlepšuje těžko.

Jestli chceš vidět celý postup, než si cokoli vybereš, každý krok od surových snímků k hotovému obrázku je rozepsaný tady, i s tím, kolik dá který krok práce se naučit.